21. Dubna 2011 – 4. den

Probudili jsme se uprostřed krásného parku, Honza fotí, já poklízím auto. Po těch přesunech už se nám tam hromadí bordel.

Rosenburg a trail tam míjíme, měníme plány, pojedeme po pobřeží co nejrychleji na jih do tepla. V městěčku Grand Pass se dáváme na západ a míříme na pobřeží Kalifornie. Cesta je tu úchvatná, motáme se horami a pak místními Redwood pralesy. Redwoods jsou obdobou sekvojí. Podél silnic jsou k vidění stáda obrovských elků.

Konečně Crescent city a první pohledy na oceán. Projíždíme Eureku. Kdo věděl že Euréka je město v Kalifornii? A na pastvině vidíme rysa jak doráží na krávy, ale pak se nechá zahnat, prcek.

Po celém dni v autě jsme unavení a tak se sháníme po kempu na přespání. Že Camp není kemp (campground), si uvědomujeme až když místo v kempu stavíme vedle věznice. Na přesun už ale nejsou síly a tak spoléháme na to, že se dnes nepokusí nikdo o útěk.

20.Dubna 2011 – 3.den

Pro změnu kosa jako prase. Tentokrát navíc umocněná šokem z toho, že jsme do Smith Rocku jeli s tím, že je to poušť a že si tu konečně vyhřejeme kosti. Sníh už se nám hnusí. Ten tu naštěstí nebyl, nicméně v noci jsem klepal zubama a proklínal sám sebe za to, že jsem si nekoupil ten luxusní teploučkej spacák co jsem pár hodin předtím držel v Portlandu v ruce a který byl jen za sto babek.

Celé ráno mrzneme a čekáme až se trochu oteplí, abychom mohli vytáhnout výbavu a jít si zalézt. Výhlad na okolní skály sliboval fakt hodně. Konečně trochu vykukuje slunko a teplota leze tak k 12 až 15°C. Jdeme na to.

Některé z cest jsou tu fakt neskutečné, nechápu, co ty borci dovedou. Smekám. My volíme dvě lehké cesty. Ale skvělí cesty, fakt mě baví a tak vysoko jako nyní jsem ještě nebyl. Což mi zvedá náladičku a tak nevadí ani ten lehčí deštík, co nám zněpříjemňuje procházku okolo místních monumentů, jako je Monkey Face.

Vyrážíme na cestu do Rosenburgu, kde je další z trailů co chceme dát. Ovšem tady nám plán hatí přejezd pásma tří sopek, Three sisters. Chytá nás tu vánice a spolu s tmou to dělá viditelnost nulovou. Silnice je pekelná, Takhle rozbitá není ani v Újezdě nad Lesy! Dole potom velká úleva, berem první flek ke spaní.

19. Dubna 2011 – 2.den

Ráno kosa jako prase. Přemýšlím o teplejším spacáku, ale to dělám už dlouho. Jen co vystrčíme hlavu z auto čumíme na obrovskej vodopád. Horní má 165 metrů s po nim je ještě jeden tak dvaceti metrovej. Bez debaty největší co jsem kdy viděl. Doplněné o hezké klenuté mostky a masivní stromy kompletně porostlé mechem a připadám si jak v roklince z pána prstenů.

Asi 4 hodinky jsme se motali po Portlandu, nakoupili vše potřebné i nepotřebné a zkusily fast foodový řetězec Taco Bell a podlehli jeho kouzlu. Burgers no more!

Z Portlandu asi 100km na sever, tady je dosud aktivní sopka sv. Helena. Masivní to Helča. Trčela už zdaleka. Nachází se na ní jeden z prvních IMBA Epic Trailů co jsme měli v plánu. Nicméně už cesta k trailheadu je uzavřená a zasypaná sněhem a tak si musíme nechat zajít chuť. Měníme plány a frčíme znovu přes Portlend asi 400km do vnitrozemí Oregonu, kde je slavná lezecká oblast Smith Rock. Po nočním přejezdu mě nadchla přítomnost sprchy v kempu a dopřávám si půlhodinku.

18.Dubna 2011 – 1.den

Po peripetiích s hledáním mého ztraceného řidičáku. Díky čemuž jsme nakonec i o den odložili odjezd jsme konečně vyrazili na cestu. Ztratit řidičák dva dny před odjezdem na takovouhle cestu je fakt umění. Zvlášť když to plánujete tak dlouho. Ale s tím jak sám sebe znám mě to až tolik nepřekvapilo. Co se dá dělat, jedu bez něj, když tak to musím ukecat. J

Jednodenní odklad se nakonec ukázal jako ne tak zlí, ne-li rovnou příjemný. Namísto hektického balení, výjezdu na prokraji sil po probdělé noci jsme v klídku. Byl čas opravit i pravý přední repre a pořádně zorganizovat věci v autě a to nám v příštích dnech přidá hodně na komfortu a ušetří spoustu času.

Z domova vyrážíme o půl desáté, zdržíme se ještě několika marnými pokusy o nalezení řidičáku na místech kde jsem se v posledních dnech pohyboval a pak míříme na jih. V Cranbrooku se volantu ujímá Honza aby nás převezl přes US Border. Získat Esta kartu není problém, ale málem mi babka napařila 500 babek pokutu za dva pomeranče a čínskej česnek v autě. Nějak jsem si při otázce jestli máme v autě ovoce a zeleninu neuvědomil, že tohle by mohl být problém. Omluva a přihlouplí úsměv s tím, že jsem zapomněl, naštěstí pomáhá a navíc jsem uhájil shnilou cibuli a hlavně Májku! Zlaté dědictví mělo namále, ale vzhledem k tomu, že neobsahuje žádný kus krávy, může jet dál.

Ráz krajiny se za hranicemi nijak prudce nezměnil, ale je to tu mnohem více kultivované. Po roce a půl vidím obdělávané pole. Vzdálenosti v mílích, objemy v galonech, teplota ve Fahrenheitech. To je zmatek, ještěže ty blbci jezdí vpravo.

Projeli jsme Idaho a přejeli do Washingtonu, kde žije jen pár krav a jinak jsou tam jen nudné prérie. Fakt peklo. Okolo jedenácté po dlouhé cestě nacházíme vhodné parkoviště a přetransformováváme našeho transformera ševyho do lůžkové podoby. Jsme asi 30km před Portlandem u přehrady na Columbia river.

Road trip West Coast USA - úvod

Po roce plánování konečně vyrážíme s mým skvělým kamarádem Jendou taky Dvořákem na vytoužený Road Trip po USA. Opouštíme Kanadské horské středisko Panorama Mountain Village, kde žijeme a pracujeme a v příštích 6 týdnech plánujeme najezdit přes deset tisíc kilometrů po západě USA. Můj luxusní van Chevrolet Astro z roku 1997 prochází úpravami. Vyjmuta jsou prostřední dvě sedadla a mezi zadní řadou a předními umisťujeme postel. Ta je rozdělena na dvě poloviny, takže při převozu jsou složeny na sobě, jako palanda. Díky čemuž nám vzniká systém polic zajišťující rychlí přístup ke všem našim věcem. Přestavba do lůžkové podoby a stejně tak i zpět nezabere ani 5 minut. Do kufru jsme nezapomněli přibalit naše bajky, stejně tak i lezení. Náš výlet chceme pojmout aktivně, jako správní pionýři. Vyhlídli jsme si několik bajkových IMBA Epic Trailů a vyhlášených lezeckých oblastí. Aby se neřeklo zamíříme také do nějakých měst jako San Francisco, Los Angeles, San Diego, Las Vegas. Vyvalíme se na nějakých plážích. (Po nekonečné zimě strávené v lyžařském středisku se nemůžete divit, že prahnu po vyhřátém písku.) A v neposlední řadě prolezeme hromadu národních parků jako Yosemity, Sekvoje, Grand Canyon, Zion, Yellowstone, Death Valley. Tak snad se nám to zdaří.